|
|
Komplikace centralnich žilnich katetrů s aplikací 2011 CDC guedlines
Šťastná, Monika ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
V předkládané diplomové práci se zabývám problematikou správného zavádění krátkodobých centrálních žilních katétrů, dodržováním postupů lékařským a nelékařským zdravotnickým personálem dle guidelines 2011 CDC při zavádění a následném ošetřování v prostředí intenzivní péče ve zdravotnickém zařízení fakultního typu. Cílem diplomové práce je zjistit výskyt komplikací, hlavně infekčních, úroveň dodržování doporučených postupů v praxi dle guidelines 2011 CDC, manipulaci s centrálním žilním katétrem, porovnání reálné činnosti s doporučeními a zmapování úrovňe znalostí nelékařského zdravotnického personálu o krátkodobých centrálních žilních katétrech. Teoretická část se zabývá významem klinických doporučených postupů, centrálním žilním katétrem obecně, komplikacemi spojenými s centrálním žilním katétrem a prevencí infekčních komplikací invazivních vstupů. Pro empirickou část diplomové práce byla zvolena prospektivní nerandomizovaná observační studie kanylace a možné komplikace spojené s krátkodobým centrálním žilním katétrem dle guidelines CDC 2011 pro zjištění reálných postupů při zavádění, ošetřování a odstraňování krátkodobého centrálního žilního katétru. Tu doplňovalo průzkumné dotazníkové šetření znalostí nelékařského zdravotnického personálu z prostředí intenzivní péče a anestezie o zavádění,...
|
|
| |
|
|
Ošetřování infuzní linky
Šulcová, Martina ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřování infuzní linky. Práce popisuje infuzní linku, její komponenty a zvláštní kapitola je věnována bezjehlovým spojkám. Dále obsahuje postupy na ošetřování infuzní linky a manipulaci s bezjehlovými spojkami, které jsou doporučené nejen Mezinárodní asociací sester pro infuzi (INS), ale i Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Práce dále popisuje komplikace nozokomiálních nákaz, které jsou spojené s manipulací s infuzní linkou. V praktické části jsem zpracovala výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na ošetřování infuzní linky. Dotazník vyplňovali všeobecné sestry a porodní asistentky v Podřipské nemocnici s poliklinikou v Roudnici nad Labem. Ze získaných dat jsem zjistila, že 81,82 % respondentů používá při práci s infuzní linkou bezjehlové spojky. Naopak bakteriální filtry se v prevenci katétrové sepse nepoužívají vůbec. Dále jsem zjistila, že hygienickou dezinfekci rukou před manipulací s infuzní linkou provádí 98,18 % respondentů.
|
|
|
Vybrané ošetřovatelské postupy v kontextu s vývojem
TURHOBROVÁ, Adéla
Rozvoj medicíny a technologií souvisejících s úrovní zdravotnictví jako celku je historicky doprovázen změnami v ošetřovatelských postupech, u nichž se v průběhu let zvyšovaly nároky na jejich úroveň. To vyvolalo specifickou potřebu diverzifikace ošetřovatelské činnosti a její specializace. Cílem této práce je zmapování specializovaných ošetřovatelských postupů oborů interny od jejich vzniku do současnosti ukazující zdravotnictví jako progresivní odvětví, kde nové poznatky a technologie vyvolávají potřebu nových činností, které zdravotnický nelékařský personál musí zvládnout ve prospěch pacienta. Tento základní cíl bude dokumentován na vybraných specializovaných činnostech ošetřovatelské péče členěných na tři odborné části - vývoj oxygenoterapie, katetrizace močového měchýře a odběr venózní krve. Východiskem pro diplomovou práci je rozvoj specializace ošetřovatelských postupů na základě ekonomického, politického, kulturního či náboženského vlivu. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že se vývoj ošetřovatelských postupů od jejich vzniku neustále mění a to nejen v souvislosti s rozvojem a dostupnosti kvalitních pomůcek, ale také snahou o vytvoření co nejefektivnějšího ošetřovatelského postupu s ohledem na potřeby pacienta a rovněž nelékařského zdravotnického personálu. Z diplomové práce jsou také patrné odborné kompetence, které všeobecným sestrám v kontextu s časem přibyly. V první části, zabývající se vývojem oxygenoterapie, je značná provázanost tohoto postupu s válečným obdobím. Rovněž byl zjištěn významný rozdíl v odlišnosti kompetencí při poskytování kyslíkové terapie u všeobecných sester v České republice a zahraničí. I přes to, že v současné době připravuje a následně aplikuje kyslíkovou léčbu nelékařský zdravotnický personál samostatně, může tak učinit pouze na základě ordinace lékaře. Oproti tomu např. již ve 30. letech v USA regulovala kyslík sestra sama a to v rámci svých kompetencí. Druhá část diplomové práce byla orientovaná na charakteristiku rozvoje katetrizace močového měchýře. Zejména v této části je patrný vývoj ošetřovatelských kompetencí, neboť to bylo právě cévkování močového měchýře, které bylo v historii výhradně v kompetenci zkušeného lékaře. V diplomové práci je tak zjevný nejen rozvoj postupu, pomůcek, snížení rizik doprovázející tuto metodu, ale také postupná asistence nelékařského zdravotnického personálu až po vymezení období, kdy je k tomuto úkonu plně kompetentní. Poslední část diplomové práce se zaměřovala na vývoj odběru venózní krve za účelem získání dostatečného množství potřebného k analýze krve. V této oblasti je nejen zřetelný rozvoj ošetřovatelského postupu v souvislosti s technikou či pomůckami, ale také nutností dodržování aseptického přístupu. Výsledek předkládané práce představuje značný přínos, neboť jedině při znalosti ošetřovatelské techniky v celém rozsahu, se lze vyvarovat chybám z historie. Rovněž pohled na vybraný ošetřovatelského postup v kontextu s časem přináší poznání neuzavřenosti vývoje a je tak nespornou motivací nelékařského zdravotnického personálu podílet se na stálé inovaci ošetřovatelských postupů a tím prohlubovat specializaci a úroveň ošetřovatelské péče.
|
|
|
Časová náročnost základních ošetřovatelských postupů
SOUMAROVÁ, Iveta
Na odděleních v nemocničním zařízení se denně provádí velké množství ošetřovatelských postupů. Tato bakalářská práce ve své teoretické části představuje dvacet základních postupů. Cílem práce bylo zjistit nejčastější ošetřovatelské postupy a zmapovat jejich časovou náročnost. Pro realizaci cíle byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu. Technikou sběru dat bylo měření časové náročnosti deseti jednotlivých ošetřovatelských postupů. Ty byly vybrány proto, že jsou prováděny nejčastěji. Tyto postupy byly pozorovány na interním a chirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice. Na obou odděleních probíhalo prvotní pozorování 3 dny. Z celkového počtu bylo vybráno 10 nejčastějších ošetřovatelských postupů shodných obou oddělení. Zastoupení výkonů bylo hodnoceno chí-kvadrát testem v kontingenční tabulce. Dále se na každém oddělení zvlášť doba provedení každého z deseti nejčastějších výkonů desetkrát změřila, a to od přípravy po úklid pomůcek. Časy byly zprůměrovány a prezentovány spolu se směrodatnými odchylkami. Shoda či rozdíl v časové náročnosti byla statisticky otestována pomoci F testu a T testu, kdy použitá hladina významnosti se rovná 5%. Výzkumný soubor tvořily sestry a pomocný ošetřovatelský personál. Výsledky jsou prezentovány v grafech a tabulkách. Významně se na jednotlivých odděleních lišily tyto postupy: podáváni léků per os, podávání stravy, odběr venózní krve a měření tlaku krve. Zjištěná časová náročnost a četnost jednotlivých výkonů mohou sloužit jako podklad pro zdůvodnění počtu členů personálu.
|
|
|
Dodržování BOZP u studentů oboru Všeobecná sestra při ošetřovatelských postupech
KUŘÍMSKÁ, Yvette
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je široký obor, který je součástí státní politiky. Cílem BOZP je vytvářet systémy pravidel, které chrání studenty na odborné praxi, zaměstnance a zaměstnavatele . Má snahu o omezení všech negativních hledisek, které souvisejí s výkonem praxe nebo povolání. Dodržování zásad BOZP je nezbytnou součástí všech zdravotnických pracovníků při výkonu jejich povolání. Pro studenty oboru Všeobecná sestra to platí také a to při výkonu praktické výuky, čili praxe. Studenti jsou seznámeni s problematikou BOZP již v prvním ročníku v předmětu ošetřovatelské postupy. Před nástupem na praxi by studenti měly být schopni řídit se zásadami BOZP a měly by chápat závažnosti, které jsou spojené s nedodržováním BOZP. Cílem této bakalářské práce je zmapovat, jak studenti oboru Všeobecná sestra dodržují zásady BOZP a zjistit znalosti studentů v oblasti BOZP. Empirická část práce byla zpracována formou kvantitativního šetření. Metoda sběru dat byl dotazník, který byl určen studentům oboru Všeobecná sestra z druhého a třetího ročníku. Výsledky dotazníku byly zpracovány do grafů . Výsledky výzkumného šetření sice potvrdily, že studenti dodržují zásady BOZP, avšak v oblasti osobní hygieny byli značně nezodpovědní. V souvislosti se znalostmi BOZP jsou studenti informováni a jejich znalosti jsou velmi dobré. Na základě výsledků byl vytvořen letáček, který může být použit jako studijní či informační materiál pro studenty zdravotnických oborů.
|
host ::
RSS.